Dvě sezóny v mužské ligové soutěži, probíhající rekonstrukce původně volejbalového areálu v Edenu, projekt tréninkového centra mládeže, marketingové aktivity… To vše mají za sebou nohejbalisté SK Slavia Praha. Jaké jsou další plánované cíle nejmladšího oddílu velké sešívané rodiny, přibližuje Martin Maršálek, jednatel klubu.

„Slavíme dva roky existence, ale stále jsme na začátku. Vedením SK Slavia jsme byli trošku hozeni rovnou do vody, protože díky požadavku na ligovou soutěž se nám rozbil původní záměr na vybudování základní struktury klubu a museli jsme během doslova pár dnů vydupat ze země ligovou soutěž, 2. ligu mužů. V ní jsme patřili po dvě sezóny do první třetiny týmů, ale soutěž nám brala energii, čas a prostředky na pro nás zásadnější věci. Trošku jsme tak začali stavět dům od střechy. Jsem proto rád, že po dohodě s předsedou představenstva SK můžeme některé věci přehodnotit a začít tvořit podle našeho původního záměru,“ vysvětluje Maršálek.

Mezi nejzásadnější věci pro oddíl patří dokončení rekonstrukce dvouhřišťového areálu, který oddíl dostal od vedení SK do pronájmu. Původně volejbalový areál se postupně mění na využití pro oba míčové sporty, v sousedství jsou další tři písková hřiště pro plážový volejbal.

„Kromě formálního začlenění do sešívané rodiny jsme se začlenili i v rámci působiště, což je velká výhoda. Eden je strategické místo, dobře dostupné ze všech míst v Praze. Máme už připravené jedno hřiště a oplocení, ale je třeba ještě vybudovat lavičky pro hráče a pro diváky a osadit do oplocení branky. V procesu je i druhé hřiště. Dokončení této základní části areálu je pro nás největší prioritou, protože pak můžeme realizovat další plánované aktivity, jako jsou provoz tréninkového centra mládeže, pronájem hřišť veřejnosti, pořádání turnajů. Problém je, že do toho mohou zasahovat stavební práce na okolních budovách, zejména na s areálem sousedící hale, která se má letos přeplášťovat. A v blízkém horizontu vedle areálu vyroste čtvrtá hala pro míčové sporty,“ pokračuje Maršálek.

Další prioritou klubu je vybudování tréninkového centra mládeže, jehož patronátu se ujal slavný muž slávistické historie, Pavel Kuka. Ale také oslovení širší sportující veřejností, která si sem tam nohejbal ráda zahraje.

„Situace s mládeží v Praze, jako přitom obrovské bašty nohejbalu, není dobrá. Proto se chceme na mládež prioritně zaměřit. Také drtivá většina dotačních titulů je cílena právě na mládež. Pro mnoho mladých se možnost obléci dres nejslavnějšího klubu v republice a zároveň zakladatele tohoto sportu může stát zajímavou záležitostí. Čekají nás náborové kampaně a vytváříme trenérský tým. V našich řadách ovšem uvítáme další a klidně i starší nadšence, kteří mají vztah ke Slavii i nohejbalu a chtějí si zahrát jak se říká, na žízeň. I jim se rádi budeme věnovat. Samozřejmě je třeba, aby v blízké době bylo hřiště se zázemím k dispozici,“ uvádí jednatel oddílu.

Poměrně zásadní je ve strategii klubu propojení v rámci slávistické rodiny, zejména s fotbalovým oddílem. Logické – vždyť nohejbal založili členové fotbalového a dalších odborů SK Slavia, tehdy ještě na hřištích na Letenské pláni. Brzy jej prvoligoví fotbalisté začlenili do svého tréninkového procesu. Nohejbalu se věnovalo hodně slavných hráčů tohoto klubu, počínaje Razesbergerem, Seifertem, Čapkem, Bicanem, Lukou, Svobodou, Šimůnkem, Peškem a konče mladšími velikány typu Herdy, Šmicera nebo Kuky. Paradoxně Slavia nikdy neměla oficiálně přihlášený klub v nohejbalových soutěžích. To ovšem už je minulostí.

„Nohejbal, ač je mu dnes 102 let, pořád nemá vyjasněnu vlastní identitu. Zda je sportem plnokrevným nebo masově-rekreačním, zda je sportem kolektivním nebo individuálním, venkovním nebo halovým. Tomu odpovídá i dlouholetý boj o herní pravidla. Pomoci nohejbalu může společná cesta s některými sporty, které už tyto elementární otázky mají zodpovězeny. Před lety jsme při přípravě strategického plánu nadefinovali dvě možné cesty. Jednou z nich je spojení s dalšími sporty v rámci rodiny footnetballových sportů, jako je sepaktakraw, jokgu, jianzi, footvolley, footbag-net či nově teqbal. Tedy něco, jako se propojily zimní sporty do střešní federace FIS. Druhou cestou je návrat ke kořenům, tedy spojení s otcem zakladatelem, fotbalem. A na tomto principu je vystavěn náš záměr, který je v oblasti nohejbalu revolučním počinem. Nepochybuji, že tuto opravdu zajímavou příležitost proměníme,“ zmínil Maršálek.

Dobře ví, že příležitostí ale může být více. „Na loňském galavečeru klubu nás předseda představenstva Jirka Vrba oslovil na téma teqbalu. Tento nový a progresivní sport, který má za sebou i účast na Evropských hrách, by se mohl v rámci klubu spojit s nohejbalem a přilákat nové zájemce. Slavia by neměla problém podílet se na pořadatelství nějaké větší soutěže. Protože ale zatím nejsou dořešeny vhodné prostory pro umístění teqbalového sportoviště a nohejbalový areál také ještě není dokončen, musíme počkat. Zatím jsme tak připravili legislativu, obsahující oba sporty v rámci našeho oddílu. Většina teqbalistů pochází z nohejbalu, takže i tady spojení má svou jasnou logiku. Jak jsem ale už uvedl, vše má svůj čas,“ doplnil.